Dva světy, ale jen jedno přání 8
Dva světy, ale jen jedno přání 8.
U brány Písečný nás přivítala potrhlá blondýna. Vlasy měla svázané ve čtyřech culících a na zádech jí visel složený vějíř.
„Ahoj všichni!“ usmála se a radostně nás vítala.
„Ahoj Temari, rád bych ti představil svou sestru Luchiu.“ ujal se slova Neji.
Nejspíš byl hrdý na to, že jsem jeho sestřička, což mě potěšilo.
„Luchia.....to jméno jsem už někde slyšela.“ zamyslela se Temari, ale po chvíli to vzdala.
„Pojďte. Ukážu vám, kde budete bydlet a pak vás s Kankurem zveme na pizzu.“
„Kde je?“ zeptal se živě Naruto a rozhlížel se po okolí.
Temari si povzdechla: „Naruto, myslím, že dnes nemá na nikoho náladu, jinak je támhle na skále nad vesnicí.“ ukázala na vysokou žlutou skálu.
Naruto se chystal vydat tím směrem, ale Temari ho chytla za rameno.
„Naruto, prosím. Opravdu by jsi ho měl dnes nechat být. Zítra se s ním určitě uvidíš. Slibuji.“
„Ahoj lidi.“ pozdravil nás nějaký kluk v černém obleku a pomalovaným obličejem.
„Zdar Kankuro! Co je s tvým bráchou?“ zavolala na něj Naruto.
Kankuro došel až k nám. „No jo, ten zatracený Gaara, poslední dobou se chová divně.“
Gaara? To není možné! To není pravda! To se mi jen zdá!
Lapala jsem po dechu a TenTen si toho všimla.
„Jsi v pořádku Luchio?“
Ostatní se také otočili.
„Co že jsi to řekl?“ vymlátila jsem ze sebe.
„Že se chová divně?“ Kankuro byl zjevně mimo stejně jako ostatní.
„Ne.....to jméno.“
Určitě jsem se jenom přeslechla.
„Myslíš Gaara?“
Vyjekla jsem. Ani sama nevím, jestli to bylo radostí, nebo překvapením. Možná to byl i strach z toho, že se mi to jenom zdá.
Otočila jsem se a rozběhla se směrem ke skále, kam Temari předtím ukazovala. Ostatní běželi za mnou, ale to mi bylo naprosto jedno.
Může to být vůbec pravda?
Konečně jsem se vyškrábala nahoru.
Byl tam.
Seděl na kameni a díval se do země.
Byl stejně dokonalý jako vždy.
Červené vlasy. Prozíravé oči a jemné rysy.
Chvíli jsem tam jenom stála a zírala na něj. Ani jsem si nevšimla, že přiběhli i ostatní a stáli hned za mnou.
Vykročila jsem k němu.
Ve chvíli, kdy jsem si stoupla před něj a znemožnila tak slunci aby mu svítilo do obličeje zvedl hlavu a podíval se na mě.
„Další krásný sen.“ řekl trochu smutným a sklíčeným hlasem.
Začaly mi téct slzy.
„Ne! Tohle není sen“ zavzlykala jsem : „Tohle je skutečnost. Jsem tady v Písečné....“
Jeho pohled mi prozradil, že stále nevěří.
Napadl mě jenom jedem způsob, jak to dokázat.
Vzala jsem jeho tváře do svých rukou a naklonila se k němu.
Když už mezi námi byla jen malinkatá škvírka, došlo mu to.
„Luchio.“ zašeptal a políbil mě.
Zatočila se mi hlava a kolena se nebezpečně třásla.
Po chvíli jsem se od sebe odtáhli, abychom nabrali trochu vzduchu do plic.
Začervenala jsem se.
„Luchio.....víš, že jsi roztomilá, když se červenáš.“
Oba jsem se tomu museli zasmát.
„Vy – vy se znáte?“ vykoktal ze sebe Naruto a teprve v tu chvíli jsem si uvědomili, že tu nejsme sami. Ostatní na nás nevěřícně zírali a my jsme prostě a pravdivě odpověděli: „Nikdy jsme se nepotkali.“
TenTen odtáhla zbytek party zpátky do vesnice.
„Co se stalo Luchio? Jak to, že jsi tady?“ zeptal se mě Gaara a podíval se mi do očí.
„Můj život tam už skončil! Později ti to vysvětlím. Nejdůležitější je že.....“ objala jsem ho.
„Jsem tady!.......S tebou!.....Navždy!“
Dva světy......Ten můj a ten Gaarův
Jedno jediné přání......najít toho druhého
Komentáře
Přehled komentářů
Opravdu nádherná povídka ale napiš jich víc !!! Kapitolovky NE YAOI mám nejraději :**
Démon smrti (a velký milovník anime♥)
Shinigami
Spřátelíš?
(Sasi-chan(www.sakata-princess.blog.cz), 19. 1. 2010 18:35)nechceš spřátelit?sem tu sice poprvé ale vrátím se;)
MuCkQ :**
(Shinigami, 20. 5. 2012 14:58)