Gomenasai! 1/4
Sasuke: „...Kap!….“ „.....Kap!.....“ Voda ze stropu odkapávala pomalu, možná až příliš pomalu. Každý by se tu měl zastavit a uvědomit si, že tato voda měří čas jeho života. Sem do podzemí se ale nikdo nedostane. Sasuke ležel na posteli a v hlavě se mu přehrávaly myšlenky a vzpomínky na celý jeho život. Vzpomněl si na Itachiho a ruka se mu sevřela v pěst, hned jí zase uvolnil, když si vzpomněl na Naruta, Sakuru a Kakashiho. Byli tenkrát Tým 7 a téměř všechno dělali společně. Nebyl to špatný život, musel si dokonce připustit, že je měl rád. Ale.....kvůli pomstě musel odejít za Orochimarem a to byl ten důvod proč tu taď leží v podzemí, místo toho, aby někde plnil misi s Narutem a Sakurou. Ač chtěl nebo nechtěl, musel si připustit, že se k nim choval hrozně. „Ťuk...ťuk...ťuk ...“ někdo zaklepal na dveře. „Ano?“ Sasuke se neobtěžoval zvednou z postele a dál ležel s pohledem upřeným na strop. „Sasuke-kun“ byl to Kabuto: „Orochimaru vám vzkazuje, že dnes nebude mít čas na váš trénink.“ „Fajn.....“ Takhle to teď bylo často. Vždycky se nějak vykroutil z tréninku. Sasuke nechápal proč, ale došlo mu, že zřejmě Orochimaru nechce, aby Sasuke ještě více zesílil. Nakonec se přece jen zvedl: „Půjdu tedy někam ven, abych si mohl zatrénovat sám.“ podíval se nepřátelským pohledem na Kabuta a pomalu šel ven. Konečně! Čerstvý vzduch. Poslední dobou byl jenom zalezlý pod zemí jako nějaký krtek. Procházel se pod korunami stromů a přemýšlel o Orochimarově podivném chování. Setmělo se. V lese se zdržel těměř celý den, ale na nic nepřišel. Když se rozhodl jít zpátky do jejich „nory“, uslyšel nějaké hlasy. Potichu se přikradl o něco blíž a vykoukl z poza keře. Na malém paloučku seděli kolem ohně tři postavy. I na tu dálku a tmu Sasuke nakonec rozpoznal Naruta, Sakuru a nějakého dalšího kluka s černými vlasy. Večeřeli a při tom si povídali. Naruto se občas hlasitě rozesmál. Sasuke se v duchu pousmál. Tenhle smích jsem neslyšel už skoro 5 let. „Sai, dojdeš ještě pro nějaké dřevo, prosím.“ zeptala se Sakura toho neznámého kluka, on jenom kývnul na souhlas a zmizel někde v lese. „Naruto.“ Otočila se na blonďatého chlapce :“ Musím ti něco říct.“ „Poslouchám tě Sakuro-chan.“ odpověděl jeho veselý hlas. „No...víš...já....“ Sakura trochu zčervenala a sklopila hlavu. „Ano?“ „Naruto, já...já tě miluju.“ v tu chvíli byla Sakura červená jako rajče a zírala si na spičky bot. Sasuke se pousmál. Takže mě už nechá být a teď bude pronásledovat Naruta. Ale jemu to vlastně vadit nebude. „Sa...Sakura-chan.“ zakoktal se překvapením Naruto. Sakura mlčela a čekala, co Naruto odpoví. „Já...já ….omlouvám se, ale....já tě beru jenom jako kamarádku...promiň.“ odpověděl k Sasukeho překvapení Naruto. Vždyť Naruto kdysi miloval Sakuru, alespoň tedy před 5-ti lety. Sakura vypadal trochu smutně, ale nakonec zvedla hlavu: „To nevadí, na našem vztahu se nic nezmění, pořád budeme kamarádi.“ trochu se pousmála. Naruto kývnul hlavou a pár minut na to se objevil Sai s kupou dříví. Sasuke usoudil, že je nejvyšší čas se vrátit do skrýše. Mlčky se rozloučil se svým bývalým týmem a zamířil zpátky za Orochimarem. Kabuto ho už chtěl jít hledat, ale Sasuke vstoupil do skrýše ještě než stihl vyrazit. „Kde jsi byl Sasuke-kun? Už jsem tě chtěl jít hledat.“ Místo odpovědi ho Sasuke spražil obsolutně ledovým pohledem, říkající: Nech mě na pokoji, jinak tě zabiju, a zmizel ve svém pokoji. Opět ležel na postely a přemýšlel. Proč je potkal zrovna tady? Mají snad nějakou misi? Ať už to bylo cokoliv byl rád, že je mohl zase po tak dlouhé době vidět. Ani sám netušil, jak moc mu Narutův smích chyběl............. Konec 1.kapitoly Za nějaké komenty budu moc vděčná!! xD Gomenasai! (1. část ze 4)
Krasne
(Petratetra, 20. 11. 2012 12:38)